Létání v bouřce (video)

Autor: Ondřej Suk

Ono celé to létání v bouřce nebyl úmysl, nejsem blázen. Jen nás překvapila rychlost, s jakou k nám bouřka dorazila. Když udeřil vítr, měli jsme i s Tomášem (on větroň Multiplex Solius, já větroň Gama 2100) oba ještě letadla ve vzduchu. Moje Gama na mě začal mávat křídly jako zběsilá a myslel jsem, že se každou chvíli ulomí. Naštěstí je opravdu dobře navržená a ani výrazné prohnutí křídel jí nevadí (ostatně při lopingu je prohnutí u Gamy vcelku běžné).

 

Ale zpátky k letu. Ve chvíli kdy k nám dorazila bouře začala nahoře opravdová divočina. Udržet kontrolu nad letadlem bylo hodně těžké. Prioritou se stalo přistát co nejdřív a nejlépe v jednom kuse. Tlačil jsem letadlo dolů co to šlo, ale zároveň si hlídal, aby zůstalo ovladatelné a nezlomila se křídla. Nad přistávací dráhu jsem se sice dostal, ale ihned mě to odfouklo pryč. Řekl jsem si: “Radši v jednom kuse na poli než hromádka EPP na letišti.” Ani jsem se nepokoušel o návrat, srovnal jsem letadlo co to šlo a přistál. Vzhledem k okolnostem se jednalo o vcelku měkké přistání ze kterého si letadlo odneslo jenom hlínu na břiše a pár škrábanců na konci křídla.

Tomášovi trvalo trochu déle posadit Solius na zem, protože se pokoušel dostat na přistávací dráhu za každou cenu. I přes vetší vrtuli a citelně silnější motor než má Gama jeho Solius tak maximálně stál proti větru a k letišti se nehodlal přiblížit. Nakonec po marných pokusech skončil podstatně dál od letiště než já. Naštěstí taky v jednom kuse jenom s pár škrábanci.

Takže děcka: “Když se blíží bouřka, honem s érem dolů. Nelítejte do poslední chvíle se slovy to ještě stihnem” 🙂 Jinak to byla ale úžasná zkušenost a otestování modelu v extrémních podmínkách. Čína od Pelikána prostě něco vydrží.

 

Bookmark the permalink.

Leave a Reply