Jak mi ulétl model padáku

Stalo se to v pátek 18. července 2014 deset minut před sedmou hodinou ranní. Jednoduše jej nasála termická bublina a bylo. Ta bezmoc při pohledu na to, jak ten padák během nějakých dvou minut mizí ve výšce a v dálce, je nepopsatelná.

1 – místo startu, 2 – místo přistání

Dopadlo to dobře. Zásluhou několika slušných a správných lidí.

Jako první mi pomohl můj kamarád Berta Mach, pilot skutečného paraglideru.

Bertovi jsem popsal přibližně směr tak, jak jsem si to pamatoval. V sobotu kolem desáté hodiny dopolední se vydal na trasu a ten padák objevil po necelých deseti minutách. Dezertér seděl na samém vršku vysokého smrku v lese, kde se říká U Křiváku.

Úmysl vylézt pro něho po hladkém a tenkém kmeni jsem po krátké úvaze zavrhl.
Padák byl relativně volný, ale parakrosna zůstala zaklíněná ve větvích přímo u kmene.
Jedinou možností, jak ten padák dostat dolů, tak bylo pokácení stromu.

Tady mi pomohl další dobrý člověk. Pan inženýr Kamil Leština má na starosti majetek města Žďáru nad Sázavou, konkrétně lesy a rybníky. Od něho jsem v pondělí 21. července po osmé hodině ranní získal souhlas k pokácení tohoto konkrétního stromu. Souhlas jsem tedy měl. Teď už tedy zbývalo jen sehnat lesního muže s motorovou pilou.

Tady mi opět pomohl v pořadí třetí dobrý člověk. Jeho jméno bohužel neznám. Prý to není důležité, říkal on. Jemu prý stačí to, že si mne pamatuje ještě z doby, kdy jsem pro ně jako bagrista prováděl úpravy v lesích, které jsou majetkem pana Kinského. Na moji námitku, že si to přece nemůže pamatovat, protože to je už víc než dvanáct let zpátky, se jen usmál. A ještě dodal, že s mojí prací byl tehdy spokojený nejen on.

Zkrátím to. Jím pověřený pracovník uložil motorovou pilu do kufru mého Golfa a vyrazili jsme na místo činu. Po desáté hodině jsme se už vraceli zpátky jako vítězové.

Padák to naštěstí přečkal bez úhony. Odnesla to jen baterka a pak také trochu parakrosna.
Tu parakrosnu jsem opravil a celé to už zase lítá k mojí velké spokojenosti. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že tomu dezertérovi ty tři noci na stromě náramně prospěly.

Bookmark the permalink.

Leave a Reply